29. srpna 2022
DVANATAHU na cestě za věčnou slávou
156 dní a 4 300 kilometrů z mexických hranic do Kanady po legendární Pacific Crest Trail v roce 2019. Nebo slovenskou Cestu hrdinů se 750 km v roce 2020. A v roce 2021 švédskou Královskou cestu aneb Kungsleden se 440 km.
Dva moravští alkáči na cestě za věčnou slávou. Tak to byl první popis, který mě napadl při zakládání našeho instáče a facebooku. A asi to platí dodnes. Jsme dva kluci z Jeseníků, kteří se neberou moc vážně a neskrývají svou lásku k pivu. Taky jakého většího orgasmu můžeš dosáhnout, než když po celém dni v horách dorazíš na vytyčené místo, sedneš na prdel a dáš si pořádně vychlazený škopek. No a protože jsme milovníci Pale Ale, kterými je USA proslulá, vydali jsme se v roce 2019 na cestu po tamních pivovarech. Někteří tento trek označují jako Pacific Crest Trail, my jako naši (prozatímní) životní cestu.
4300 kilometrů jsme proběhli za 156 dní a dovolíme si tvrdit, že dost možná stejný počet piv jsme i cestou vypili. V prvním pivovaru jsme nechali sto doláčů jen to hvízdlo, v poušti následně odháněli chřestýše trekovou holí a ráno málem chcípli na dehydrataci ze sušáka, protože po pár promilích v krvi ti přece na 30 kilometrů ve 35 stupních stačí půl litr vody. V Sierra Nevadě jsme ale už tempo pití omezili a raději se věnovali tomuto technicky náročnému úseku a zasněženým vrcholkům. I tak jsme si ve Washingtonu, kde nám zpočátku pršelo a na konci chumelilo, neodpustili na posledních deset dní vzít přes 2 litry ginu. Musíme podotknout, že v cíli už nám zbylo jen na zvlažení rtů.
O rok později jsme vyrazili do země borovičky, chápete správně, čekala na nás Cesta hrdinov SNP. 750 kilometrů jsme museli dát za tři týdny, ale nebyl to problém neřešitelný, a tak jsme na Devíně mohli slavit.
Máme tu rok 2021 a my se pakujeme na samotný sever Švédska. Kungsleden je pro Skandinávce něco jako pro věřící Camino de Santiago. 450 kilometrů v pravé divočině člověka neprověří ani tak fyzicky nebo technicky, ale spíš psychicky. Krása tohoto treku na podzim je totiž silně návyková a nejeden cestoval si sem pro svoji dávku čas od času musí zajet. Myslím, že je to i náš případ, ve Skandinávii jsem (Martin) byl už po sedmé a věřím, že ne naposledy.
Jarní restrikce dávají sbohem a je nejvyšší čas na první dobrodružství tohoto roku, trochu neplánovaný přechod Madeiry. Ten nám dává na zadek ve všech směrech, i tak nakonec zatneme zuby a po pár dnech stojíme opět na břehu Atlantiku.
Poznali jsme se v roce 2014 v rámci závodu Jesenická stovka, který jsem v té době pořádal. Stala se z nás nerozlučná dvojka a díky tomu slova jako ponorka vlastně vůbec neznáme.
Mimo výše zmíněné dobrodrůža se snažíme cestovat v každé volné chvíli. Ať už to byl společný roadtrip po Norsku nebo žebříky Slovenského ráje. Nejvíc to ale milujeme v našich Jeseníkách, kde máme pevně zapuštěné kořeny. Člověk však musí mít trochu rozhled, jenom tak lze totiž kritizovat, jak to u nás stojí všechno za prd, a proto už v říjnu vyrážíme na naše další dobrodružství.
Jordan Trail - historie v novém kabátu
Jordan Trail je dálkový trek, chcete-li Thru-hike, který vede téměř přes celé Jordánsko a měří něco mezi 650-700 kilometry (záleží na tom, kolik toho naběháte po památkách).
Konkrétně spojuje město Umm Qais na severu Jordánska nedaleko hranic Izraele a Sýrie s Rudým mořem na samotném jihu země. V roce 2015 vznikla asociace, která tuto cestu zastřešuje a snaží se jí postupně budovat, značit apod. Dokonce můžete vyrazit na organizovaný “zájezd”, kde máte plný support každý den a celou cestu absolvujete za cca 40 dní. Náš plán je okolo 26 dní.
Nejedná se ale o žádnou novinku jako takovou, o městu Petra nebo poušti Wadi Rum slyšel snad každý vášnivý cestovatel. Asociace se “pouze” snaží obnovovat pradávné stezky a propojit je do samotného celku. I tak některé méně turistické úseky budou tzv. na azimut. Nicméně existují dvě mobilní aplikace, které nabízejí podrobný popis trasy se všemi potřebnými informacemi a hlavně s navigací a mapovými podklady. Nečekaně se jedna jmenuje Jordan Trail a druhá, dnes již kultovní - FarOut (dříve Guthook), podle které jsme například prošli Pacific Crest Trail. Mimochodem v ní najdete i Stezku Českem.
Pro nás však zůstává největší výzvou čas, který na trail budeme mít a hlavně nedostatek vody. I v průvodcích se z tohoto důvodu doporučuje jako ideální termín začátek jara, kdy je po zimě dostatek spodní vody. U podzimu je napsané “teoreticky možné”.
Tak se nechte překvapit, třeba se nám to povede.
Foto: Martin Benc a Jakub Jonáš
Spine Jacket
Pánská lehká nepromokavá GORE-TEX běžecká bunda
Dokonalost v lehkosti a prodyšnosti, to je nepromokavá bunda Spine Jacket pro aktivní běžce využívající membránu GORE-TEX Active. Spolehlivě zajistí ochranu při nepřízni počasí, ať už jste v tréninku nebo na startu závodu.
Materiál:
- Voděodolný, prodyšný 13 Denier GORE-TEX Active s vodoodpudivou úpravou DWR
- Vodní sloupec 28 000 mm
Vlastnosti:
- Plně podlepená konstrukce bundy
- Nastavitelná nízkoprofilová kapuce s vyztuženým kšiltem, v zadní části částečné strečové řasení
- Hlavní odlehčený zip YKK AQUAGUARD zakončený drukem, vnitřní léga
- 2 boční kapsy na ruce s vnitřní síťovinou se zipy YKK AQUAGUARD
- Tvarované zakončení rukávů s částečným strečovým nařasením
- Nastavitelný spodní lem
- 360 ° reflexní detaily Via Trail Series